Pokud potkáte člověka s barefoot botami, lehce si o něm můžete udělat obrázek. Je to ten typ člověka, co potřebuje volnost. Dává volnost nejen svým prstům ale i svojí mysli. Nerad se ohraničuje pravidly a ostatními lidmi.
Je to člověk zakotvený do země a tudíž skrze nohy cítí a komunikuje. Jeho krok je měkký a lehký i jako jeho jednání. Je to člověk citlivý. Většinou platí co je dole to je i nahoře.
Nohy mají úzkou spojitost i s vaším tělem a myslí. Stačí, když položíte otázky vašim nohám o způsobu obouvání nebo nošení bot a přenesete si to do vašeho života.
Upřednostňuji volné boty nebo raději s oporou (kotníkové nebo které mě obepínají)—mám rád v životě volnost nebo oporu.
Nosím raději vysoké boty nebo nízké–chci raději v životě převyšovat nebo raději zapadat.
Nosím boty barevné nebo neutrální—chci zaujmout a jsem člověk živý nebo neutrální, Atd.
To znamená, že při výběru bot nejsme ovlivněni pouze našimi zdravotními problémy nebo znalostmi, ale také nás ovlivňuje naše povaha a životní filosofie. Ale naštěstí v dnešní době jsou i výrobci, které vyrábějí kvalitní obuv pro všechny společenské vrstvy se znakem kvalitní barefoot obuvi (prostor a ohebnost).
V dnešní době je důležité nepodlehnout módní vlně a nechat si zdravý selský rozum. I když jsou barefoot boty fajn, nejsou po zdravotní stránce pro každého. Je potřeba řádného vyšetření a zvážení pro a proti, hlavně u starších lidí, kteří mají křehké kosti a určité naučené pohybové vzorce, poté je dobré navrhnout kompromisy. To samé platí u malých dětí.
Když opomenu individualitu člověka, barefoot směr bych jednoznačně doporučil. Začít by se mělo od malička. Děti si díky němu vytvoří lepší senzomotoriku, budou méně padat a lépe se pohybovat. A v dospělosti budou vaše chodidla po estetické stránce pěkná bez deformit a útlaků, ohebná jako prsty klavírního mistra.